Dědictví po zesnulé osobě – část 3

Dědictví po rodičích

Biologické i adoptované děti patří do I. třídy dědiců a dědí všechny stejným dílem. Dítě je totiž nepominutelným dědicem. Pokud chce rodič rozdělit majetek jinak, musí sepsat závěť neboli poslední vůli. Kromě toho existují zákonné důvody pro vydědění (neposkytnutí pomoci v nouzi, nezřízený život, nezájem o rodiče, neplní vyživovací povinnosti ke svým dětem). Při vydědění však pozor – bude se vztahovat i na vnoučata, pokud je nezaopatříte jinou vůlí.

Dědická nezpůsobilost

Z dědického práva může být vyloučen ten, kdo se dopustil činu, jenž má povahu úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předkům, manželovi, či potomkům. Dále pak ten, kdo se dopustil zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, a to především tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil, anebo svedl pomocí lsti, či zůstaviteli projev poslední vůle překazil. Vyloučen je i ten, kdo pořízení poslední vůle záměrně zatajil, zfalšoval, podvrhl, anebo úmyslně zničil.

Dědictví po bratrovi

Po zesnulém bratrovi bez dětí a bez manželky, v době, kdy již nežijí ani rodiče, ani s bratrem nežije v domácnosti jiná osoba, dědí jeho sourozenci, případně děti jeho sourozenců, tj. synovci a neteře – III. třída dědiců.

Dědictví po druhovi

Druh a družka spadají do II. a III. dědické třídy, a aby mohli dědit, musí žít minimálně jeden rok se zesnulou osobou ve společné domácnosti. Není-li možné, aby byla splněna tato podmínka, může zůstavitel svému druhovi odkázat část majetku v závěti. Nesmí však bezdůvodně opomenout a o dědictví ukrátit zákonné dědice.

Správa dědictví nezletilého

Pokud zemře svobodná osoba, která má však potomka, dědí po ní veškerý majetek toto dítě. Jedná-li se o nezletilé dítě, bude mu pro potřeby dědického řízení stanoven opatrovník. V samotném řízení bude určen správce dědictví, který bude povinný starat se o tento majetek ve prospěch dědice, a to až do jeho dospělosti. Je pravděpodobné, že správcem se stane druhý rodič, avšak není to pravidlo – obzvláště tehdy, bylo-li by to proti zájmům dítěte. Soud obvykle určuje správci dědictví lhůtu, ve které je povinen podávat zprávy o nakládání s majetkem. To proto, aby v případě nevhodného jednání správce mohl soud včas zakročit.

Dědictví družstevního bytu

Jestliže je předmětem dědictví po zemřelém družstevní byt, nedědí se přímo tato bytová jednotka, ale členská práva a povinnosti, družstevní podíl, a s ním spojené právo k nájmu daného bytu. Samotný byt je majetkem družstva.

Když by byl družstevní podíl ve společném jmění manželů, tak by v případě, že by jeden z nich zemřel, přešel celý podíl automaticky na druhého manžela. Tehdy není družstevní podíl součástí dědického řízení.

Notářské poplatky při dědictví

Od ledna 2021 se notářské poplatky za vyřízení dědictví zvýšily. Mohou činit i několik desítek tisíc korun. Na internetu je možné využít kalkulačku, kde si orientační částku, kterou zaplatíte za vyřízení dědictví, můžete sami vypočítat.

Jak napadnout závěť

Jestliže zůstavitel odkáže v závěti dědictví jen některému z potencionálních dědiců bez závažných důvodů, zejména vynechá-li nepominutelné dědice, mohou ostatní takovou závěť napadnout žalobou na určení neplatnosti a požadovat svůj zákonný podíl. Příkladně odkáže-li rodič majetek jen jednomu z dětí, mohou se ostatní obrátit na soud.

Zesnulý měl velké dluhy – dědicové se mohou vzdát dědictví, a tak zodpovědnost za zadluženost zemřelé osoby neponesou.

Jaká je promlčecí lhůta dědictví?

Promlčecí lhůta na vydání dědictví je stanovena na dobu tří let, počínaje dnem právní moci rozhodnutí, které ukončilo dědické řízení.

Co je to ochrana právoplatného dědice

Ochrana oprávněného dědice je institut dědického práva, díky kterému je možné zjednat nápravu po projednání dědictví v případě, že dědictví bylo přiznáno soudem jiné osobě, než je oprávněný dědic zůstavitele. Oprávněný dědic má tedy nárok na vydání celého dědictví od nepravého dědice.

Co je to svěřenecké nástupnictví?

Znamená to, že zůstavitel může nařídit, že dědictví po něm, anebo jeho určitou část, musí dědic odkázat dalšímu konkrétnímu dědici, takzvanému svěřeneckému nástupci. To může být určeno i na sto let dopředu.

Vaše komentáře a hodnocení

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.