Aktualizováno: červen 2026
Úmrtí blízkého člověka je náročná životní situace, ve které je navíc nutné rychle vyřídit řadu praktických věcí. Tento přehled vás krok za krokem provede tím, co je po úmrtí potřeba zajistit: od první pomoci a úmrtního listu přes sjednání pohřbu až po dávky, důchody a dědictví.
Důležité upozornění: lhůty, částky i podmínky uvedené níže se v čase mění. Berte je jako orientační ke stavu v roce 2026 a u konkrétního kroku si vždy ověřte aktuální stav u příslušného úřadu. Oficiální a průběžně aktualizovaný postup najdete na Portálu veřejné správy (gov.cz), na který v článku odkazujeme i u jednotlivých témat.
1. Bezprostředně po úmrtí
První kroky se liší podle toho, kde k úmrtí došlo:
- V nemocnici nebo v zařízení sociální péče prohlídku zemřelého zajistí personál. Ten také kontaktuje pozůstalé a vystaví List o prohlídce zemřelého. Vy si následně vyberete pohřební službu.
- Doma nebo mimo zdravotnické zařízení je třeba zavolat lékaře. U očekávaného úmrtí dlouhodobě nemocného volejte praktického lékaře zesnulého, u náhlého a nenadálého úmrtí záchrannou službu na čísle 155 (případně 112). Při podezření na nepřirozenou smrt přivolá lékař policii.
Teprve po ohledání a vystavení Listu o prohlídce zemřelého může převoz zajistit pohřební služba.
2. Úmrtní list
Úmrtní list vystavuje matrika podle místa úmrtí (nikoli podle bydliště zesnulého). Matrika obvykle obdrží podklady od lékaře a pozůstalé sama vyzve, takže na úřad zpravidla nemusíte chodit s předstihem. K převzetí potřebujete svůj občanský průkaz; matrika si většinu údajů ověří sama. Vydává se jeden originál, další ověřené kopie jsou za poplatek.
Aktuální postup a potřebné doklady ověřte na Portálu veřejné správy nebo přímo na příslušné matrice.
3. Výběr pohřební služby a sjednání pohřbu
Pohřební službu si můžete svobodně zvolit bez ohledu na to, kde k úmrtí došlo. Nikdo (nemocnice ani úřad) vás nesmí nutit k určité firmě. Konkrétní firmu ve svém okolí najdete v mapě pohřebních služeb v ČR.
Pohřeb je podle zákona o pohřebnictví potřeba vypravit zpravidla do 96 hodin od oznámení úmrtí; jinak pohřbení zajistí obec (takzvaný sociální pohřeb). S sebou k pohřební službě vezměte svůj občanský průkaz, doklad totožnosti nebo rodný list zesnulého a List o prohlídce zemřelého. Pohřební služba pak zajistí převoz, administrativu i samotný obřad. Součástí bývá také parte (smuteční oznámení).
4. Druhy pohřbu a uložení ostatků
Na výběr je pohřeb do země a kremace (zpopelnění), obojí buď s obřadem, nebo bez obřadu. Kremaci provádí krematorium; po ní pozůstalí obdrží urnu. Možností, kam urnu uložit (hrob, kolumbárium, urnový háj, rozptyl či vsyp), a co je k tomu potřeba, se podrobně věnuje samostatný návod Uložení urny do hrobu a do kolumbária.
5. Co vyřídit na úřadech a u institucí
Část úkonů proběhne automaticky, část musíte řešit sami. Mezi obvyklé patří:
- Občanský průkaz a pas zesnulého je třeba bez zbytečného odkladu odevzdat na obecním úřadu obce s rozšířenou působností.
- Zaměstnavatel zesnulého vyřídí mzdu za odpracované dny a vystaví doklady pro dědické řízení.
- ČSSZ (důchody): pobíral-li zesnulý důchod, matrika informuje ČSSZ obvykle automaticky. Byl-li příjemcem důchodu někdo jiný (například opatrovník), je třeba úmrtí nahlásit krátce po něm.
- Zdravotní pojišťovna bývá informována automaticky; u osob samostatně výdělečně činných je ale potřeba dořešit přehledy.
- Banka: s účtem zesnulého nelze nakládat až do rozhodnutí notáře v dědickém řízení. Sami účet neodblokujete a neoprávněná manipulace může být postižitelná.
- Smlouvy a služby (energie, telefon, internet, SIPO, pojištění) je nutné aktivně převést nebo ukončit; samy nezaniknou.
Rozsah a přesný postup se u jednotlivých institucí liší, proto si aktuální podmínky ověřte přímo u nich.
6. Pracovní volno na pohřeb
Zaměstnanci mají nárok na pracovní volno s náhradou mzdy k účasti na pohřbu blízké osoby. Konkrétní počet dní a okruh oprávněných osob stanoví nařízení vlády č. 590/2006 Sb. a může se novelizací měnit (rozsah se v posledních letech rozšiřoval). Aktuálně platné znění a počet dní si proto ověřte u svého zaměstnavatele nebo v platném nařízení vlády č. 590/2006 Sb.
7. Pohřebné
Pohřebné je jednorázová dávka státní sociální podpory. Nárok je velmi omezený: má ho zpravidla jen ten, kdo vypravil pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte. Při vypravení pohřbu dospělému bezdětnému příbuznému tedy nárok obvykle nevzniká. K roku 2026 činí dávka 5 000 Kč; aktuální výši a podmínky ověřte u Úřadu práce ČR, kde se o dávku také žádá.
8. Pozůstalostní důchody
Pozůstalí mohou mít nárok na pozůstalostní důchod:
- Vdovský a vdovecký důchod náleží po splnění zákonných podmínek zpravidla prvních 12 měsíců, poté jen při splnění další podmínky (například péče o nezaopatřené dítě nebo dosažení určitého věku). Základní výměra odpovídá části důchodu zesnulého.
- Sirotčí důchod náleží nezaopatřenému dítěti, nejdéle do 26 let při soustavné přípravě na povolání.
Konkrétní podmínky, výše a aktuální částky se mění a najdete je na webu ČSSZ (pozůstalostní důchody); žádost se podává na okresní správě sociálního zabezpečení. Podrobněji téma rozebírá také náš článek Pozůstalostní důchody.
9. Dědické řízení
Dědické řízení se zahajuje automaticky, bez vaší žádosti: soud pověří notáře jako soudního komisaře, který zjistí dědice i majetek a dluhy zesnulého a řízení vede. Notář vás sám vyzve, zpravidla několik měsíců po úmrtí. Průběh, lhůty i možnost dědictví odmítnout podrobně popisují naše články Dědictví po zesnulé osobě a Průběh dědického řízení.
10. Důležité lhůty a na co nezapomenout
| Úkol | Orientační lhůta | Kde ověřit aktuální stav |
|---|---|---|
| Vypravit pohřeb | do 96 hodin od oznámení úmrtí | zvolená pohřební služba, obecní úřad |
| Odevzdat občanský průkaz zesnulého | bez zbytečného odkladu | obecní úřad ORP |
| Požádat o pohřebné | co nejdříve po pohřbu | Úřad práce ČR |
| Požádat o pozůstalostní důchod | lze i zpětně, raději brzy | ČSSZ / OSSZ |
| Reagovat na výzvu notáře | ve lhůtě stanovené notářem | pověřený notář |
Na co se často zapomíná: bankovní účet zesnulého zůstává nedostupný až do rozhodnutí notáře; případný přeplatek důchodu vyplacený po úmrtí je nutné vrátit; a smlouvy (energie, telefon) je třeba aktivně ukončit.
Časté dotazy
Co dělat, když někdo zemře doma?
Zavolejte praktického lékaře zesnulého (u očekávaného úmrtí), nebo záchrannou službu na čísle 155 (u náhlého úmrtí). Po ohledání a vystavení Listu o prohlídce zemřelého kontaktujte pohřební službu.
Kdo a kde vystaví úmrtní list?
Matrika podle místa úmrtí. Pozůstalé zpravidla sama vyzve; k převzetí stačí občanský průkaz. Aktuální postup ověřte na Portálu veřejné správy nebo na matrice.
Do kdy musí být pohřeb vypravený?
Zpravidla do 96 hodin od oznámení úmrtí, jinak pohřbení zajistí obec. Konkrétní situaci řešte se zvolenou pohřební službou.
Mám nárok na volno v práci na pohřeb?
Ano, na pracovní volno k účasti na pohřbu blízké osoby. Počet dní stanoví nařízení vlády č. 590/2006 Sb. a může se měnit; aktuální nárok ověřte u zaměstnavatele.
Kdo má nárok na pohřebné a pozůstalostní důchod?
Pohřebné jen vypravitel pohřbu nezaopatřeného dítěte nebo rodiče nezaopatřeného dítěte (ověřte u Úřadu práce). Pozůstalostní důchody (vdovský, vdovecký, sirotčí) řeší ČSSZ; podmínky a výše se mění, proto je ověřte přímo u ČSSZ.
Tento článek slouží jako obecný rozcestník ke stavu v roce 2026. Protože se právní úprava i částky průběžně mění, považujte uvedené údaje za orientační a aktuální informace si ověřte u příslušných úřadů, na které v textu odkazujeme.